PANZER SRAZ - únor 2011
17.- 19.června 2011
Je to čim dál horší, najít volný termín a sejít se je opravdu zásadní logistický problém, do kterého už skoro každému z nás kecá manželka, přítelkyně, děti, psi, kočky a další havěť. Nakonec jsme dali termín na polovinu června, který se nehodil nejprve jen Berenovi, ale pak to složil i Hanyz a nakonec i Arkady. Čili se nás sešlo jen osm a místem byla opět sokolovna v Radotíně, kterou má pod patronací Milan. Počasí bylo krásně deštivé a i v osmi jsme se scházeli jak švábi na pivo, neb společně se začalo hrát až někdy po osmé večer.
Sestava praporu |
|
Matto Zdenec Mpmv Kajik |
PvP Jalunda Pupca Milan |
Zkušenost říká, že čim jsme starší, tím jsme konzervativnější a experimentovat se moc nevyplácí. Přesto jsem to zase zkusil a udělal sice tři spojené scénáře, ale tentokrát jen pro dvě skupiny hrající proti sobě. Idea byla taková, že každý z nás bude mít jádro své jednotky plus podpůrné jednotky pro obranu a podpůrné pro útok, pričemž v jednom scénáři se bude jedna strana bránit a druhá útočit, druhý bude meeting a ve třetím si to prohodíme a bránit se bude strana druhá útokům strany první. Nápad jistě dobrý, ale vyžadoval poměrně dobře vybalancovaný ORG a tady jsem narazil na první problém.
Tématem měly být boje na podzim 1943 na Východní frontě a jak známo, vybalancovat německou a ruskou pěchotu je téměř nemožné. Nicméně jásal jsem neb jsem nalezl řešení, kdy se ruské elitní pěchotě téměř na chlup rovnala běžná pěchota divizí Luftwaffe. Rozdíl byl podle databáze zcela zanedbatelný, ale jak se ukázalo v průběhu hraní, databáze asi neukazuje vše. Nemám pocit, že bychom za němce hráli nějak zásandě hůř, něco mohla jistě zapříčinit střelba ruských Tček do naší pěchoty (zatímco německé tanky fungovaly víc jako lovci tanků ruských), ale přesto byl poměr ztrát pěchoty v prvních dvou scénářích poměrně nepoměrný, jakoby hra v sobě ještě skrývala nějaké další hodnoty, nám utajené.
Navíc jsme narazili na ještě jeden problém, který tentokrát dolehl na všechny útočníky a to nový systém assaultů. ORG byl sestaven tak, že nebyla k dispozici žádná dost silná protipěchotní zbraň, která by dokázala disrupnout či zničit zakopanou anebo ve vsi opevěnou pěchotu a docházelo tak k poměrně šíleným situacím, kdy jedna četa pěšáků odolávala pět a více tahů soustředěnému útoku roty tanků, roty pěchoty a dělostřelecké podpoře. S takovou šly všechny strategické přesuny a taktické finesy do háje ...
A tak jsme nakonec odehráli scénáře jen dva a místo třetího jsem využil jeden starší neodehraný, už s klasickým schématem všichni vs. dva nešťastníci (já a Zdenec). Šlo o scénář s postupem na Londýn v hypotetickém tažení německých SS v roce 1945 a myslím, že i díky starým assaultům a dostatečně ničivým jednotkám si všichni spravili chuť ...
Takže příště opět bez experimentů a pravděpodobně i bez nových assaultů, které si asi necháme jen na PBEM bitvy, neb srazové bitvy hodně brzdí a berou jim tu pravou akční šťávu ...
A ještě jedna poznámka pro generace budoucí ... pokud chcete využívat utilitku na doplňování jednotek v průběhu scénáře (a nejen tehdy), vyhněte se pojmenování scénáře hezky česky neb háčky a čárky v save souboru uložené znemožní jeho znovunačtení ...
Dalším tématem srazu bylo už tradičně individuální hraní (Mpmv dokonce namítnul, že je nejvyšší čas si přiznat, že si na sraz jezdíme pokecat a zahrát si ty svoje oblíbené, na které máme na srazu narozdíl od domova čas ... a CS jsou už vlastně jen záminkou :o)). Takže Kajik se nechal obdivovat při hraní Shoguna 2 na plné detaily, já si dal pár ultra velikých a náročných bitev v Napoleonovi, k tomu jsem ještě pokoušel Pride of Nations (na paralelně puštěném počítači, protože tahle šílenost od AGEOD počítá jeden tah cca 8 minut), hrálo se WoW, WoT a jiné další Wo atd.
S reportem to tentokrát vezmu zkrátka a stručně. První scénář byl náš (německý) útok na ruskou linii kryjící na hřebenu silnici na Voroněž skrytou za hřebenem. Rusům měla a také sloužila jako dobrá spojnice k přesouvání záloh a naše síla měla být dostatečná ke zdolání hřebene. Plán byl udělat těžiště na levém křídle, kde se koncentrovaly moje síly, pak byla Kajikova skupina a pak skupina Mpmv. Nejvíc vpravo pak byl Milan, jehož úkolem bylo krýt naše křídlo a vázat alespoň část ruských sil. To se dařilo jen částečně, protože ruská obrana byla na tom křídle poměrně agresivní (Zdenek a Jalunda) a tak nezbylo, aby se do obrany zapojoval i Mpmv, čímž zase slábla naše koncentrace. Navíc se ukázalo, že naše síly nejsou zcela dostatečné a tak svých cílů jsem dosáhnul jen já, když jsem napůl zničil a napůl vytlačil Pupču, ale bylo to jen díky tomu, že se k němu nedostaly posily, které vázal Kajik s Mpmv. Průběh je docela pěkně vidět na následující animaci:
Další obrázek pak ukazuje jeden z mála assaultů, který i přes veškerý pesimismus vyšel (tradičně v posledním kole) a moje jednotky obsadily poslední VP v mém úseku fronty. Každopádně to ničemu nepomohlo a dle VP jsme byli na hlavu poraženi (byť jen o pár bodíků).
Další obrázek je z druhého scénáře. Zde šlo o meeting, kdy se obě strany přesouvaly tak trochu paralelně po mapě a snažily se získat VP mezi. O jednu vesnici v centru mapy se rozpoutal zuřivý boj a postupně se tam anebo v blízkém okolí vystřídaly skupiny skoro všech hráčů (asi krom mě a Jalundy, my jsme si zbořili svou vlastní vesničku). Čili jen taková malá ukázka, jak vypadá ruská vesnice po boji ...
A konečně poslední obrázek z posledního scénáře. Ten mněl docela pěkný a dynamický průběh a já osobně si velmi pěkně zaválčil, přestože jsme byli se Zdenkem pochopitelně poraženi. Takže jen jedna náladovka ze situace, kdy se Mpmv a PvP drápali na můj hřeben ve snaze prorazit k VP ...
© Martin Smola, 1999-2017